Obec Žeranovice

Podle některých historických pramenů je první zmínka o Žeranovicích, původně Žiravicích z roku 1130 a 1131, kdy měly náležet ke spytihněvskému proboštství. Původní osídlení této lokality existovalo už v mladší době kamenné (v neolitu).

 

První záznam o držiteli vesnice, šlechtici Matoušovi ze Žeranovic, pochází z roku 1297. Historické prameny dále v dějinných proměnách zaznamenávají kolem třiceti majitelů, například Racka ze Žeranovic, markrabě Karla, pozdějšího císaře Karla IV, slavný rod ze Šternberků, Václava z Vilového, rod ze Sezemic, rod ze Strachnova a rod z Háje. Po bitvě na Bílé hoře byly Žeranovice zkonfiskovány tehdejšímu majiteli, evangelíku Kryštofu Ulštorfarovi z Němčího a prodány Zdeňku Lvovi z Rožmitálu a Blatné za 6000 zlatých. Po něm se na panství vystřídali další majitelé, z nichž významným způsobem do dějin obce promluvil v polovině 18. století rytíř Josef Schaffenburk a poté její dlouholetý a poslední držitel v období 1779 - 1924, rod Seilernů.

 

Páteří Žeranovic jsou staré rody, které zde žijí po staletí a jejichž jména nalezneme ve starých záznamech. Některá z nich, jako Janovský, Hotař, Pavlíček, Juruška, Kopřiva a Daňačík už vymizela, jiná měla pevnější kořínky: Doležel, Smýkal, Andrýsek, Gába, Odstrčil, Páleníček, Halaška, Halašta, Kučera, Gořalík, Řihák, Šimčík, Potůček, Klimek, Drahotuský, Konečný, Janoch, Dokoupil, Němec, Janečka, Hradil, Žůrek a další.

 

Od pradávna zde žili lidé pracovití, houževnatí a zbožní, kteří k ochraně své a svých pánů zbudovali středověkou opevněnou tvrz, nacházející se mezi Žeranovicemi a Rackovou v trati Hrádek. Archeologické nálezy z této lokality lze datovat do 13. až 15. století. Podle pověsti měl být Hrádek propojen s hradem Lukov podzemní chodbou.

 

Osídlení

Žeranovice měly na počátku 17. století 32 usedlostí, v roce 1834 už zde stálo 86 domů s 435 obyvateli, v roce 1900 měla vesnice 117 domů a 653 obyvatel, v roce 1921 127 domů a 631 obyvatel.

 

 

Výrazná změna nastala po druhé světové válce, kdy bylo zaevidováno 150 budov a kolem 1000 obyvatel. Na začátku roku 2000 měly podle obecní evidence Žeranovice 264 domů a 720 obyvatel.

 

Historické mapy ←

 

Místa v okolí

Výrazné reliéfní pozůstatky sídla se nacházejí na místě zvaném příznačně Na hrádku, asi 1 km jihovýchodně od stejnojmenné obce na výběžku ze svahu do údolí, dnes navazuje na zemědělsky obdělávané pole. Pahorek jádra je vysoký oproti příkopu 5 - 8 m a je stále velmi výrazný. Na jeho povrchu je mnoho prohlubní, většinou snad pocházejí z původní zástavby, ale amatérské výkopy určitě udělaly své. Odborná sonda, která zachytila podezdívku srubové stavby je stále dobře patrná na severní straně.

 

 

Podle archeologických nálezů jsou záznamy datovány od konce 13.století do poloviny 15.století. Psal se po nich roku 1297 Matouš, v roce 1342 markrabě Karel a roku 1373 Hynek z Bouzova. Roku 1381 kupují hrádek bratři z Vítčic. Jak a kdy hrádek zanikl není přesně známé, jisté je že roku 1509 se hrádek už při prodeji zboží neuvádí a byl již pustý.

 

Tvrz v Žeranovicích je v archivních pramenech poprvé zmíněna v roce 1342. Na jejím místě byl v době pobělohorské postaven zámeček, který do dnešní podoby přestavěl hrabě Karel Maximilián Seilern v roce 1852.

 

 →O hradu ←

 

Kolem zámku, jehož součásti byl panský dvůr, se odvíjel veškerý hospodářský život. Kromě dvora náležel vrchnosti také pivovar V Hlinřku, chmelnice a vinohrady, o nichž existuje první záznam z roku 1655. Panstvo také vlastnilo palírnu, zrušenou až roku 1892. Tlačírna oleje, zřízená v roce 1829 jistým Dokoupilem v č. 39, byla v provozu do roku 1861.

 

 

Ve vesnici byly také dva mlýny, které jsou připomínány již roku 1509. První z nich, vodní mlýn, stával na toku Židelná u lesa Borci a dlouho jej vlastnila rodina Dokoupilova. Druhý mlýn byl větrný a stával na návrší u cesty k Zahnašovicím. V roce 1796 jej jeho první majitel František Hlobila prodal rodině Potůčkových. Mlýn stál do roku 1935, kdy musel být pro značnou zchátralost stržen.

 

Další pamětihodnosti v obci ←

  • Kostel svatého Vavřince

  • Kříž v polích

  • Socha svatého Josefa

  • Socha svatého Vendelína

 

OBEC ŽERANOVICE

Malebná obec Žeranovice leží v podhůří Hostýnských hor na rozhraní Hané, Valašska a Slovácka. Nachází se ve členité krajině, částečně leží na kopci, zčásti v údolí. Protíná ji silnice z Holešova do Zlína. Vesnicí protéká potok Žeranovka, z východní části se jí dotýká potok Židelná.

 

Žeranovice se skládají z nejstarší části Bařiny, dále Dědiny, Prosochova, Příhonu, Humen, Na Rybníku, Ke mlýnu a V Hliníku. K vesnici patří také nedaleká osada Bednárna. Obecní polní trati, z nichž některé už zanikly, se jmenují U kaple, V kopcích, Od povětrňáku, Klinky, Za uličku, Nad Bařinú, Padělky, Zadnice, Nad Hřebačkou, Příčky, Dolní Prosochov, Losky, Od Rovně, Mezříčsko, Na Prostředních, Dluhoška. Lipina, na Ulehlách.

 

OBECNÍ ZNAK A VLAJKA

 

 

Ve znaku i praporu se nachází lev znázorňující rod Seilernů držící před sebou rošt patrona obce svatého Vavřince.

 

 

List tvoří dva svislé pruhy, červený s bílým roštem svatého Vavřince a modrý se žlutým lvem s červeným jazykem, drápy a bílými zuby. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

 

Znak a prapor obce byl navržen významným heraldikem Jiřím Loudou z Olomouce. Znak i prapor byly Žeranovicím oficiálně uděleny Václavem Klausem 6. prosince 1999.

 

KOSTAL SV. VAVŘINCE

Jednou z nejstarších staveb v obci byl kostel sv. Vavřince, o kterém nacházíme zprávu již v roce 1322. Na jeho místě původně stávala dřevěná kaple. Po zásahu blesku v roce 1893 se ve stropě kostela objevily trhliny a to nakonec vedlo k jeho zbourání. Poslední bohoslužby se zde konaly 9- května 1897, faráři pak našli přístřešek pro náboženské obřady v budově pivovaru.